Spoluzakladatelka OA IZS varuje Sobotku před Chovancem i kvůli sebevraždám.

Security Magazín zveřejnil část dopisu bývalé policistky Petry Lhotákové (spoluzakladatelka OA IZS) premiérovi Bohuslavu Sobotkovi.
S úvodním komentářem Prof. Cyrila Höschla k sebevraždám příslušníků jde o neveselé čtení. Již nyní se na nás obrací příslušníci ze všech složek bezpečnostních sborů a jde o neuvěřitelně depresívní lidské osudy někdy končící tragicky.
V kontextu s těmito skutečnostmi je článek pravdivý a napsaný ještě s jistou mírou diplomacie.
Nebuďte lhostejní sami k sobě ani ke kolegům na pracovišti. Jsme na Vaší straně a osud žádného z Vás nám není cizí. Celek se skládá z maličkostí a každá maličkost má svůj význam.

Ostrý dopis poukazující na tristní stav uvnitř bezpečnostních sborů – na poměry, kvůli kterým páchají policisté dokonce sebevraždy, zaslala ministerskému předsedovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) Petra Lhotáková, šéfka Mobbing Free Institutu; ten policisty zastupuje. Někdejší vyšetřovatelka Lhotáková si stěžuje na kroky ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) a policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Policii podle ní oba mimořádně poškozují.

„Obracím se na vás s žádostí o vyvození osobní a profesní odpovědnosti policejního prezidenta genmjr. Mgr. Tomáše Tuhého a ministra vnitra Milana Chovance za tristní stav, který v bezpečnostních sborech panuje,“ píše premiérovi Lhotáková. Coby bývalá policistka nemůže podle vlastních slov dopustit, aby byla dále upírána zákonná práva příslušníkům, a to nejen těm na „ulici“, ale též v elitních útvarech.

Po odchodu od sboru, kde pracovala téměř dvacet let, zastupuje Lhotáková desítky policistů proti vedení, státním zástupcům, soudcům a Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Nezvykle tvrdá slova dokládá průzkumem atmosféry pracovního klimatu mezi řadovými příslušníky, který její institut nedávno zpracoval.

„Jako hlavní problémy příslušníci vnímají špatný styl vedení, absenci uznání a oceňování pracovních výkonů,“ konstatuje průzkum. Podle policistů prý nejsou dodržovány ani zákonné normy, ani interní akty řízení.

Muži zákona na nejnižších úrovních jsou pak účelově dezinformováni ohledně systému odměňování s tím, že na jejich případné odměny nejsou finance. „Realita je však taková, že vrcholný policejní management disponuje výší takových odměn, které převyšují roční plat řadového policisty; ostatní složky platu (osobní, zvláštní příplatek a příplatek za vedení) přesahují částku 40 tisíc korun měsíčně,“ poukazuje průzkum; respondentů bylo 66 a proběhl ve spolupráci s Nezávislým odborovým svazem Policie ČR.

Sebevraždy jsou časté

Další smutnou bilancí jsou sebevraždy z důvodů šikany na pracovišti či kvůli finančním problémům. „Tyto případy jsou našemu institutu oznamovány a s nevolí kompetentních kontrolních orgánů řešeny. V mnoha případech nezbývá než podat trestní oznámení na určitého služebního funkcionáře,“ zdůrazňuje Lhotáková.

Naposledy spáchal sebevraždu plukovník D. Záhorský z Kriminalistického ústavu. V září se zastřelil služební zbraní. Policie o případu mlčí. Zda zoufalý čin důstojníka souvisel s jeho soukromým životem, či prací zůstává opředeno tajemstvím. Faktem je, že dříve působil na policejním prezidiu jako pravá ruka někdejšího náměstka Zdeňka Laubeho, strůjce policejní reorganizace. Přicházel tak do kontaktu s tajnými informacemi. „Nebudeme se vyjadřovat ke konkrétním osobám,“ sdělil mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán.

V červenci letošního roku středočeští kriminalisté vyloučili cizí zavinění smrti policisty, jenž byl nalezen mrtvý v Kladně. S největší pravděpodobností se zastřelil. „Předběžně bylo vyloučeno cizí zavinění smrti,“ řekl mluvčí policie Jakub Vinčálek.

Loni v říjnu našli zastřeleného policistu u rozhledny Pepř v Jílovém u Prahy. Byl to již druhý případ na stejném místě. V říjnu 2015 se tam zastřelil služební zbraní čtyřiadvacetiletý policista ve službě. V obou případech šlo o sebevraždu.

Psychiatr Cyril Höschl vysvětluje: „Epidemiologické práce ukázaly oproti obecné populaci zhruba dvojnásobně vyšší riziko sebevraždy u policistů. Skutečnost může být ještě horší, protože kategorii ‚sebevražda‘ určují spolupracovníci a parťáci zemřelých, kteří někdy berou ohledy na rodiny pozůstalých, zejména tam, kde je sebevražda ještě stigmatizována, kde znemožňuje výplaty pojistek, odškodného, což může vést ke kamuflujícím klasifikacím příčiny smrti.“

Nicméně se podle Höschla ukazuje, že zvýšená sebevražednost mezi policisty je prokazatelná. „Sebevražda může být důsledkem deprese, které předcházelo vyhoření či posttraumatická stresová porucha. Sebevraždy se navíc vyskytují ruku v ruce se zvýšenou spotřebou alkoholu a s rozvodovostí. Obojí je u policistů mnohde vskutku vyšší než u ostatních profesí, rozvodovost je podle jednoho amerického šetření dokonce hned druhá nejvyšší,“ dodává Höschl.

〈text převzat z webu securitymagazin.cz〉

http://www.securitymagazin.cz/zpravy/expolicistka-varuje-sobotku-pred-chovancem-i-kvuli-sebevrazdam-1404057625.html