Finanční ohodnocení TOP manažerů v bezpečnostních sborech a GIBS nezaručuje kvalitu práce

GIBS – zkratka, která již několik týdnů zabírá pravidelně část mediálního prostoru. Veřejnosti poměrně málo známý pojem Generální inspekce bezpečnostních sborů. Skloňované je jméno ředitele GIBS – plk. JUDr. Michala Murína, které bylo zneužito k politickým zájmům. Své jméno médiím ale Michal Murín osobně nabídl zveřejněním informací o schůzce s premiérem, ačkoliv nepochybně mohl zvolit profesionálnější postup.

Za 6 let své existence si GIBS nedokázala vydobýt renomé nezávislého, nestranného a profesionálního sboru. Předchozí ředitel rezignoval pod tlakem okolností a současný bojuje. Otázka je o co.

Poslední tři roky je GIBS a zejména její praktiky terčem kritiky státních zástupců, kteří upozorňují na flagrantní zneužívání a porušování trestního řádu ze strany GIBS. Dokladují to zprávy o činnosti státního zastupitelství za roky 2015 a 2016. Viz citace VSZ v Praze také poukázalo na některé nedostatky v postupech policejního orgánu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Z nich je možno vyzdvihnout zejména to, že ne vždy po předání trestních 32 oznámení k prověření bylo postupováno podle § 158 odst. 3 věty první trestního řádu, popř. k takovému postupu došlo se značným zpožděním. Mnohdy bylo vedeno pouze šetření podle zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů, kdy však policejní orgán Generální inspekce fakticky konal prověřování. V řadě případů bylo zjištěno nedůvodné sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení spolu s předkládáním podnětů dozorovému státnímu zástupci k postupu podle § 88, § 88a, § 158d odst. 3 trestního řádu, aniž by však existovala přezkoumatelná prvotní informace o důvodném podezření ze spáchání trestného činu.“ (2016)

Problematickou se ukazuje samotná kontrola GIBS, která v podstatě neexistuje. Stálá komise pro kontrolu činnosti GIBS je orgán tvořený poslanci, z nichž většina nemá zkušenost s trestním řízením a v podstatě neví, co kontrolovat. Přečtení výroční zprávy o činnosti GIBS za účinnou kontrolu nelze považovat.

Kde je zakopaný pes? Ve finančních prostředcích? Podívejme se na to blíže. Konkrétně na ředitele Michala Murína. Jedná se pouze o příplatky bez základního tarifu.

Je to věc názoru, ale jistě se nedá hovořit o výrazném podfinancování. V korelaci s výhradami státního zastupitelství by se dalo říci – za hodně peněz obcházení trestního řádu. Pro GIBS jako celek to není dobrá vizitka. Je vše v osobě ředitele? Smrdí ryba od hlavy?

Porovnejme odměny ředitele GIBS s některým krajským policejním ředitelem. Jedeme prstem po mapě a ocitáme se ve Zlínském kraji. Plk. JUDr. Jaromír Tkadleček. Stejná hodnost, stejný titul. Ale cca 5x více podřízených oproti řediteli GIBS. Odměny srovnatelné – viz tabulka. Rok 2017 není kompletní.

Výsledky? Jaromír Tkadleček nastoupil do čela Krajského ředitelství policie Zlínského kraje v říjnu 2014 po odvanutí metanolového odéru a téměř současně s výbuchem muničního skladu č. 16 ve Vrběticích. Namísto získání „ostruh“ zejména při objasňování příčin výbuchu a likvidaci následků se ozval 3. prosince 2014 druhý výbuch, který zničil sklad číslo 12. Nováčkovská daň? Manažerská nezkušenost? Dědictví minulého vedení? Hodnocení provedou policejní historici a kronikáři. Na konci roku 2014 začala kontrola do té doby mizerně zajištěných skladů v Bojkovicích. V únoru 2015 došlo ke střelbě v Uherském Brodě s tragickými následky. Došlo k přesunům příslušníků cizinecké policie a k dalším organizačním opatřením. Svou manažerskou pozici demonstroval plk. JUDr. Jaromír Tkadleček již pověstným medializovaným trikem s Kofolou na konci roku 2015. V únoru 2016 připoutali tři policisté v Uherském Hradišti opilou ženu na cca 11 minut k mřížím v policejní cele. Vzápětí byla cela vybavena lavicí s prvky pro připoutání. V lednu 2018 byli všichni policisté pravomocně odsouzeni a nyní je vedeno řízení o jejich propuštění ze služebního poměru. Na podzim roku 2017 dostala dvaasedmdesátiletá žena pokutu 500,- v nemocnici za pád z kola, při kterém si zranila kotník. Je třeba přísnost na chudý lid? Ve Zlínském kraji zřejmě ano. Bleskové náhodné ankety mezi policisty svědčí o velmi malé popularitě tohoto ředitele mezi podřízenými.

Následovaly podzimní parlamentní volby a vzápětí po několika letech návrat účelově perzekuovaného Bronislava Šabršuly do čela územního odboru Uherské Hradiště. Ale to je vyšší hra zlatých hvězd a jiná kapitola.

Jak je to vlastně s kvalitou práce manažerů v bezpečnostních sborech? Jaká jsou kritéria hodnocení? A jsou vůbec nějaká kromě policejních statistik? Spokojenost občanů? Pozitivní zpětná vazba? Kdo má provádět kontrolu? Logicky se nabízí odpověď veřejnost, daňoví poplatníci. Ti mohou delegovat výkon kontroly na své volené zástupce, poslance a senátory. A jak oni vykonávají kontrolní činnost?

Pokud se podíváme například na Stálou komisi pro kontrolu činnosti GIBS, výsledky nejsou oslnivé, neboť GIBS je stále větším terčem kritiky. A vážných výhrad ze strany státního zastupitelství. Členové této komise tuto činnost vykonávají „zdarma“ – za poslanecký plat. Pouze předseda komise je ohodnocen finančně za výkon funkce – viz tabulka.

Jeden sociologický pohled definuje občanskou společnost jako prostor mezi státem a byznysem, do kterého patří například rodiny, vzdělávací instituce, nejrůznější spolky, profesní komory atd. Taková občanská společnost je považována za klíčovou pro fungování svobodného a demokratického státu, neboť západní sociální vědy mají obecně za to, že pro zdravé fungování demokracie nestačí pouhá soutěž volených politických stran. Tolik sociologická vsuvka.

Účelem tohoto příspěvku v žádném případě není veřejný lynč, znevažování jmenovaných osob či jejich újma. Cílem je diskuze o současném stavu bezpečnostních sborů, o úrovni jejich vedení a kontroly, funkčnosti a dalších atributech. Diskuze možná někdy nepříjemná, ale věcná. Uveřejněné informace o finančních náležitostech byly získány dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím za splnění podmínek:

a) účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu;
b) informace samotná se týká veřejného zájmu;
c) žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa“;
d) informace existuje a je dostupná.