Policejní prezident skončil k 31.10.2018 ve funkci

Téměř vzápětí po svém povýšení do hodnosti generálporučíka oznámil policejní prezident Tomáš Tuhý svůj odchod od policie. Odchod, o kterém se v tichosti hovořilo již od dubna letošního roku. Jediná otázka byla KDY. Malé ohlédnutí naší optikou nabízíme.

Personální stabilizace

Dle policejního prezidenta spekulace o velkých podstavech a problémech s personálními stavy nejsou pravdivé a policie má největší obsazenost bezpečnostních sborů. Statistiky tak optimistické nejsou. V Praze chybí přes 600 policistů, ve středních Čechách cca 300, v Ústeckém kraji více než 100policistů. U služby cizinecké policie schází cca 500 policistů. A jak se daří nábory? Tomáš Tuhý „přebíral“ policii, která k 1.1.2014 měla 38.754 příslušníků. K 1.10.2018 jich má 40.489. Na první pohled optimistická čísla. Při podrobnějším zkoumání ale zjistíme, že v roce 2014 přišlo k policii cca 1.600 nových příslušníků, o rok později 1.200. V roce 2016 to bylo opět zhruba 1.600 nových příslušníků a v loňském roce cca 1.200. V letošním je to zatím cca 1.100 nových příslušníků. Sláva. Pořád je o práci, která se nedělá kvůli benefitům, zájem. Věčný pesimista hledá ještě nějaký háček, a nachází.
Aby docházelo k plynulé a permanentní obměně policejního sboru, je nutné, aby při předpokládané době trvání služebního poměru min. 25 let, ročně přicházelo a odcházelo 1.600 policistů. A zde přichází zmiňovaný drobný zádrhel. Ze současných nastupujících policistů jich podle statistik končí téměř třetina služební poměr ještě před 15.rokem! Důsledkem je postupné stárnutí policejního sboru – viz tabulka, kterou jsme již jednou uveřejnili. Čtvrtina policistů slouží více než 20 let a v případě vážného náznaku nejistoty mohou odejít se všemi nároky.

Postupné stárnutí sboru v době ekonomické konjunktury znamená promarněnou příležitost, jak se o tom zmínil v České televizi bývalý policejní prezident Martin Červíček. Pokud se hovořilo o tom, že nový policejní prezident vzejde nejspíš z řad současných krajských ředitelů a spekulovalo se o konkrétních jménech, pak je nabíledni, že oni všichni současnou personální situaci velice dobře znají. A máme potvrzeno, že tomu tak opravdu je. Někdo si tedy dobrovolně vezme na bedra Černého Petra v podobě časované personální bomby.

Ředitelství služby pořádkové policie – neschopnost placená z veřejných prostředků?

Ředitelství služby pořádkové policie pod vedením Martina Hrinka poslední dva roky dokazuje, že se k jeho pracovníkům problémy „řadovek“ (policisté v přímém výkonu na ulici) zřejmě nedostanou přes filtr subordinace. A tak veřejnost mohla sledovat nejednu kritickou výtku ze strany soudců k fungování pořádkové policie. Jedná se například o absenci metodiky a školení policistů k zastavování motocyklů či zacházení s agresívními osobami pod vlivem alkoholu a omamných a psychotropních látek a jejich pacifikaci v rámci zákonných mantinelů. Několikrát jsme informovali o doslova chaosu na úseku balistické ochrany policistů. Nebo je normální stav, kdy policisté v zásahových jednotkách či  prvosledových hlídkách používají v každém kraji různé balistické panely, ačkoliv se ŘSPP chlubí na webových stránkách svou metodickou činností?

Manažerský způsob řízení v praxi

Výsledkem zmiňovaného způsobu řízení je stav, kdy výkonní a zkušení policisté jsou demotivováni a řada dalších policistů přiznává, že peníze nejsou hlavní příčinou jejich znechucení. Z různých šetření pak vyplývá, že policistům vadí špatná personální práce, špatný styl řízení, nemožnost vlastní seberealizace, absence uznání a vztahy na pracovišti zaviněné nevhodným stylem vedení lidí. A další věci. Přesto za éry Tomáše Tuhého došlo k růstu nepotismu a upevňování manažerského stylu řízení, jehož výsledkem jsou stále rostoucí odměny pro vedoucí funkcionáře, kteří pak poslušně „drží“ policisty v požadovaných mantinelech. Jánabráchysmus, kamarádšofty a zmíněný nepotismus nejsou na mnohých územních odborech neznámými pojmy. Zkušený policista s dlouhou praxí upadne okamžitě v nemilost, jakmile se například i v marginální věci vzepře vůli vedení, byť oprávněně. Naprosto nedůstojné dohadování a licitace o navýšení zvláštního příplatku od 1.1.2019 jen dokreslují současný stav, pro který je charakteristická nejistota. Vše korunuje fiktivní odpovědnost, která ale v praxi nikdy není realizována. Odpovědnost za své činy nese v reálu v naprosté většině řadový příslušník na ulici, který se rozhoduje ve zlomcích sekund. Odpovědnost manažerů zůstává na papíře.

Virtuální snižování byrokratické zátěže policistů a benefity

Je formulka, kterou policisté slýchají roky. A rok od roku jejich administrativní zatížení úspěšně roste. Přibývají nové formuláře, stále nové evidence. Eviduje se vše, co se dá. Kvalitní rychlá funkční komplexní analytika je pro řadu příslušníků na základních článcích SKPV pořád snem. Na poli benefitů policie v podstatě kromě „benefitů“ daných zákonem nemá co nabídnout. Namísto například úhrady pojištění odpovědnosti za škody způsobené při výkonu povolání policistům v přímém výkonu, jsou veřejné finanční prostředky rozděleny „manažerům“ na jejich odměny. Roli zaměstnavatele na poli benefitů tak suplují odborové organizace.
Další věci nejspíš odhalí až důkladný personální audit zejména na Policejním prezidiu ČR, který vyhodnotí „drobné“ změny v systemizaci služebních míst, kdy došlo ke změně z „civilních“ tabulek na služební místa, pochopitelně ve vysokých tarifních třídách a vysokých důstojnických hodnostech a z toho vyplývajícími nároky na vysoký výsluhový příspěvek, o jakém se může policistům „na ulici“ jen zdát. V době krize docházelo k masívnímu „zcivilňování“, které bylo dáváno za příklad úspor. Za poslední roky se v tichosti civilní místa měnila na služební. Samotný rozpočet policie je námětem na samostatný článek.
Jisté je, že nový policejní prezident převezme primárně personálního Černého Petra. Spolu s ním pak i kumulovanou finanční nedostatečnost (vnitřní dluh) policie, která je nyní v řádech miliard. Převezme krajské ředitele-manažery, kteří všichni velice dobře o současné situaci vědí. Ale navenek se tváří, že je vše v naprostém pořádku. V případě nepříjemných otázek je k dispozici vždy příjemná tisková mluvčí. A pokud se někdo rozhodne jít s pravdou ven, pak je to až poté, co svlékne uniformu a jeho „prostořekost“ mu již kariérně neuškodí – viz brigádní generál Oldřich Tomášek.
Lze očekávat od jedince ze společného hnízda změnu vzorce chování? Proběhne pouhé střídání stráží anebo do čela policie přijde člověk, který opravdu začne řešit problémy?