Policie 30 let od listopadu 1989

Společnost urazila od listopadové revoluce v roce 1989 značný kus cesty. Výsledky jsou vidět na každém kroku. Díky finanční podpoře EU se změnila tvář vesnic, tržní ekonomika vybudovala průmyslové zóny u velkých aglomerací, města zaplavily supermarkety a obchodní centra.

Policejní vývoj byl o míle pomalejší. Dožívaly vzpomínky na policii, která byla nástrojem represe. Nejdříve byly změněny uniformy, ale zbývalo předpotopní vybavení. Policisté nestačili často adekvátně reagovat na nárůst trestné činnosti. Výrazná změna přišla až za ministra Langera, kdy došlo k plošné rekonstrukci služeben a k nákupu nových služebních vozidel.

Záhy policii na roky srazila úsporná opatření, ze kterých se vzpamatovává dodnes. Poslední investice v řádů miliard přišla za éry Tomáše Tuhého a policii od kolapsu zachránilo čerpání peněz z evropských fondů. Jako negativní z té doby lze vnímat nadstandardní finanční saturaci služebních funkcionářů, která zdaleka neodpovídala jejich odvedené práci.

Úsporná opatření z doby krátkého ministrování Radka Johna měl jeden důležitý negativní efekt. Zastavila na roky plynulou personální obměnu policejního sboru, který zestárnul a nyní hrozí náhlý personální kolaps sboru. Dalším negativním efektem bylo postupné zvyšování základních tarifů o %, které značně rozevřelo nůžky mezi příjmy řadových policistů a funkcionářů. Snaha o nápravu byla vždy potlačena politickým rozhodnutím.

Dodnes v policejním sboru zastávají vysoké funkce lidé, kteří své mládí měli spojené s StB. Je to neuvěřitelné, 30 let po listopadové změně režimu. Setrvačnost je obrovská, praktiky skoro neměnné. I díky těmto vedoucím policie prohrává kauzy, které „rozsekávají“ advokáti obviněných. Investice do právního vzdělávání pracovníků SKPV jsou naprosto nedostatečné. Právní vědomí občanů roste a policie má problémy se sofistikovanou trestnou činností. Přestává stačit  – takhle se to dělalo 20 let. Personální práce stále je na úrovni minulého století. Žábou na prameni jsou dlouholetí funkcionáři, kteří nejsou schopni aplikovat moderní trendy a reagovat pružně na vývoj. Jejich největší starost je udržení vlastní pozice. Latentní boj o pozice, benefity a maximální výsluhy rozkládá policii zevnitř. Stále dominují známosti, kontakty a občas intriky. Obsadit křeslo, dosáhnout na výhody. Pokud nějaký vedoucí má snahu o postupné moderní změny, stojí ho obrovské úsilí tyto změny obhájit u nadřízených. Tlak z vyšších míst je značný.

Každý promarněný den stojí a bude stát značné finanční prostředky daňového poplatníka, který chce policii moderní, policisty vzdělané. Nechce „výběrčí“ u silnic. Chce profesionály schopné reagovat – zakročit, pomoci, poradit. Zdá se, že největší brzdou změn jsou samotní vysocí policejní hodnostáři, sedící roky na stejných židlích, kteří ztratili kontakt s realitou. Ti naprosto utopili i význam Community policing, ačkoliv jej policie prezentuje na svých oficiálních stránkách.

https://www.policie.cz/clanek/co-je-to-community-policing.aspx

Pouze veřejnost prostřednictvím svých volených zástupců může vznášet požadavky a chtít změny. Pokud to nebude činit, podporuje současný stav. Ten není vůbec tak dobrý, jak se navenek tiskoví mluvčí snaží prezentovat. Prověrkou jsou zejména mimořádné situace. Kéž jich je co nejméně.