VSTŘÍC SVĚTLÝM ZÍTŘKŮM aneb PŘIJMEME JIŽ TÉMĚŘ KAŽDÉHO (odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil)


Budovatelské heslo, kterého se patrně chytla Policie ČR v předsmrtné křeči. Jinak nelze vysvětlit či objasnit (slovy policejního žargonu) „systémové“ kroky, které připomínají první krůčky dětské ratolesti či nejisté kroky člověka sešlého věkem. Pojďme se podívat na celou věc podrobněji.
V roce 2016 spatřila světlo světa Koncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2020. O kvalitě materiálu byly vedeny diskuze, výsledný produkt spíše představoval zboží, po kterém byla poptávka a muselo být rychle uvedeno na trh. Přesto koncepci tehdejší premiér Sobotka označil jako …„ velice ambiciózní projekt rozvoje policie a naše vláda ho jednoznačně podpořila. Odráží nejnovější trendy ve výcviku i vybavení, reflektuje vývoj trestné činnosti, nové hrozby vnitřní bezpečnosti, personální nároky k zajištění dostupnosti služeb policie atd.“… O kvalitě koncepce snad nejlépe vypovídá její brzký upgrade, který ji prodloužil do roku 2022. Dnes tento dokument upadl v zapomnění, odměny za vyhotovení byly vyplaceny, karavana táhne dál.

V roce 2016 prohlásil 1.náměstek policejního prezidenta, že policie nechce jít v personální oblasti cestou snižování nároků na uchazeče. V roce 2019 je vše jinak. Policie do svých řad přijímá uchazeče bez maturity a ve hře je snižování nároků na osobnostní způsobilost. Tato oblast by byla ošetřena programem osobnostního rozvoje v průběhu ZOP (základní odborné přípravy) pro uchazeče, kteří v testu osobnostní způsobilosti vyjdou „na hraně“. Dříve tito uchazeči byli odmítáni. Dnes se po nich sahá. Kdo má moc o tomto rozhodovat? Nejsou lidi, tak si zákon vyložíme extenzivně? Dle aktuální potřeby? Naděje, které vedení policie vkládalo do náborového příspěvku a vyššího zvláštního příplatku vzaly za své. Personální katastrofa (jinak se současný stav nedá nazvat) pokračuje a policejní sbor dále stárne. Bez mladé krve zestárne úplně.
Uplynulá vláda, ministr vnitra i policejní prezident promarnili roky ekonomické konjunktury na upevnění pozic managementu. Toho managementu, který dovedl policii do současné situace. Stále se čeká jen na dítě, které nahlas zvolá „Císař je nahý!“. Doutnák u personální bomby hoří dále.
Záplata v zákoně č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů stíhá záplatu. Téměř každý rok nějaká novela s různým datem účinnosti. To je vzorná právní jistota pro příslušníky. Tragická úroveň řízení lidských zdrojů, to je zase „motivace“ pro nově příchozí i ty sloužící.
Odcházejí policisté, kteří již nevidí světlo na konci tunelu a nevěří slovům nadřízených a kolegů o tom, že se neuplatní v jiném oboru lidské činnosti. Lidé, kteří mohli policii dát mnohé a posunout ji dále. Díky konzervatismu nadřízených a odpovědných policie o tyto lidi přichází.
https://hloupyhonza.webnode.cz/l/jak-jsem-se-stal-policistou-a-proc-jim-uz-nemuzu-byt/

Současná situace tak nahrává vznikům fám a dohadům. Atmosféru uvnitř sboru vnímají policisté velice intenzivně. Ti starší sledují každou zmínku o možné změně zákona č. 361/2003 Sb. a mají ve skříni „cestovní batoh“, aby v případě hrozící změny ve výsluhových nárocích okamžitě policii opustili. Ti mladší s nadějí vyhlížejí změny k lepšímu, zatím marně.
Personální pracovníci vytvářejí grafy, tabulky a analytické výstupy, které jako kaleidoskop rozmělní krutou realitu – nejsou lidi, nemůžeme si vybírat jak bychom chtěli a potřebovali. Ministr vnitra chlácholí veřejnost i policisty samotné.
Zoufalství dokumentují nejlépe některé poslední kroky vedení policie i ministra vnitra. 31.1.2019 zveřejnil tiskový mluvčí Policejního prezidia ČR plk. Mgr. Jozef Bocán na webu policie tuto zprávu:

Jednalo se tedy o materiál pro vnitřní diskuzi, jak znělo uklidnění. Materiál ve stylu vytloukání klínu klínem, hašení požáru a lze najít další synonyma. Policisté jistě uvítají navrhované převelení na 1 rok, místo dosavadních 60 dnů. Za nezměněné podmínky. Za stejně peněz více muziky, to je heslo dne. Nástupní platy tento diskuzní materiál neřešil vůbec, ačkoliv se jedná o jeden z klíčových prvků pro rozšíření řad uchazečů o policejní práci.
Že současná doba vyžaduje jiný přístup k personální práci, o tom odpovědní pracovníci a funkcionáři asi neslyšeli. Statistiky, objasněnost, výslednost, nápad, pokuty, KO, přestupky, TČ – to je stále stejný základ manažerské práce. Několik desetiletí, pořád stejně, konzervativně. Hlavně vydržet do výsluhy.
Ale zpět k legislativním úpravám. Komunikace mezi ministrem vnitra a vedením policie je zřejmě na vysoké úrovni, jak jinak si vysvětlit dopis, který ministra zaslal policistům.

Takže v lednu se jednalo o pouhý pracovní materiál, v březnu jde o připravovanou změnu zákona. Kde je princip právní jistoty? Komu se dá vůbec ještě věřit? Co vůbec odpovědní zamýšlejí s policií?
Co vše potenciálnímu uchazeči o práci u policie náboroví pracovníci neřeknou? Neřeknou mu, že bude po něm vyžadováno plnění povinností do puntíku, a že v případě jejich nesplnění či pochybení bude potrestán v řízení ve věcech služebního poměru. Zde služební funkcionář využije ustanovení zákona č. 361/2003 Sb. a subsidiárně taktéž správní řád. Vše v neprospěch příslušníka.
Pokud by došlo k pochybení nadřízeného či bezpečnostního sboru, může se příslušník domáhat svých práv. V tomto řízení mu však bude účelově bráněno ze strany nadřízených, protože bude využíván pouze zákon č. 361/2003 Sb., ale správní řád již nikoliv, protože by náhodou mohlo jít o prospěch příslušníka, o jeho zákonná práva a to se nenosí. Použití správního řádu bude tedy účelově bojkotováno a příslušník se bude muset obracet na soudy. To je situace, kdy to drtivá většina vzdá. A na to spoléhají odpovědní funkcionáři. Otáčení paragrafem tedy personální pracovníci diplomaticky zamlčí. O tom, že situace je opravdu tristní, svědčí Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15.1.2019. Čtěte pozorně tuto pasáž:

[31] Zvláštní senát si je vědom i takového výkladu zákona o služebním poměru, podle kterého nároky poškozených příslušníků ozbrojených sborů nemusí být v důsledku absence právního základu v zákoně o služebním poměru odškodněny, avšak bude již na posouzení příslušných služebních funkcionářů, případně následně správních soudů, zda skutečně specifika služebního poměru umožňují některá práva příslušníků ozbrojeného sboru omezit.

Tedy vzhůru do boje o každou hlavu, o každé nové OEČ. Účel světí prostředky. Přátelé, kamarádi, my Vám ty medaile přivezeme!